Zdroj: http://www.denik.cz/
Praha – Velká část pražských domácností podceňuje kontrolu plynových spotřebičů. Následky jsou často fatální.
DOBRÝ SLUHA, ŠPATNÝ PÁN.. Proto je nutné kontrolovat plynové spotřebiče nejměně jednou do roka./Ilustrační fotoAutor: DENÍK/Martin Divíšek
Patnáct až třicet minut. Zhruba tolik času dělí od smrti člověka v uzavřené koupelně o čtyřech metrech čtverečních.
Stačí technická závada na plynové karmě.
Záchranáři v metropoli každoročně zaznamenají kolem desítky úmrtí na otravu tímto nebezpečným plynem. Na vině jsou špatně udržované plynové spotřebiče v domácnostech. Od začátku roku se už v metropoli plynem otrávilo 49 osob, jen uplynulý měsíc záchranáři vyjížděli ke třem podobným případům.
Čtyřiadvacátého července krátce po půl deváté ráno byli záchranáři zavoláni do ulice Na Hřebenkách na Smíchově. Téměř osmdesátiletý muž tam ležel v bezvědomí. Ukázalo se, že se jedná o intoxikaci oxidem uhelnatým, který unikal z koupelnové karmy. Po ošetření na místě byl s příznaky intoxikace dopraven do Nemocnice Na Homolce. Jeho život se podařilo zachránit. Jiní však takové štěstí mít nemusejí.
Vysoké letní teploty
Letní měsíce otravám plynem nahrávají. Plynové karmy, které se používají k ohřevu vody, musejí být odvětrávány komínem. Aby komín táhl, musí být jeho konec studený, aby teplý vzduch z karmy mohl proudit nahoru.
Za vysokých venkovních teplot se však poměr teplot může vyrovnat a komín netáhne. V horším případě se škodlivé spaliny vracejí zpátky přímo do místnosti.
Kontrolovat alespoň jednou za rok
Prevence je přitom jednoduchá, pravidelně větrat a nezanedbávat revize plynových spotřebičů. „Kontrolovat karmu je potřeba alespoň jednou ročně,“ říká Libor Jirák ze společnosti Jikoterm, která se revizemi zabývá. „Kolik zákazníků už se mi takhle otrávilo. Vyhráno přitom nemají ani majitelé nových karem. Stačí, aby se zacpal spalinami výměník, a škodlivé látky mohou unikat přímo do místnosti,“ varuje. Přitom čištění karmy vyjde řádově na tisíc korun.
„Lidé často podceňují také revizi komínů, ta by se měla udělat alespoň dvakrát do roka. Měli jsme případ rodiny ze Zbraslavi, která chtěla ušetřit za kominíka a před topnou sezonou nezkontrolovala komín. Nevěděli, že ho mají ucpaný ptačím hnízdem. Výsledek byl tragický: tři mrtví,“ vzpomíná Jiří Souček z pražského kominictví Minská.
Za komín odpovídá majitel, za karmu nájemník
Situace je podle Anety Červenkové, tiskové mluvčí Občanského sdružení majitelů domů, nejhorší ve staré pražské zástavbě. „Kouřové cesty jsou zde neudržované a byty zůstávají vybaveny starými karmami. Větší riziko je v nejstarších čtvrtích, třeba v Karlíně, na Žizkově nebo v Košířích,“ tvrdí.
Za revizi plynových spotřebičů zodpovídají sami nájemníci, za plynové rozvody a komín pak majitel domu. „Právě proto se často stává, že i běžnou opravu karmy nájemníci neřeší, aby to nemuseli platit,“ upozorňuje Jirák.
„Po mnoha letech byl v domě zrevidován komín. Zjistilo se, že nevyhovuje a zakázali nám ho dále používat. Museli jsme ho nechat celý nově vyvločkovat. Řemeslníci na tom pracovali asi čtrnáct hodin a přišlo nás to na čtrnáct tisíc korun,“ popisuje Helena Pešková z Prahy 6.
Otrava je rychlá
Samotná otrava oxidem uhelnatým probíhá velmi rychle. Příznaky intoxikace jsou bolesti hlavy, nevolnost až zvracení a akční neschopnost útěku ze zamořeného prostředí. Při těžké otravě upadá otrávený do hlubokého bezvědomí. Podle lékařů může v této fázi nastat mozková smrt. I když se pacienta podaří zachránit, neurologické příznaky mohou dále přetrvávat.
„Pamatuji případ, kdy takto někdo zemřel při koupání a sousedy pod ním upozornilo až to, že je vytopila jeho vana. Po otevření bytu byl nalezen mrtvý ve vaně přetékající vodou. Nebo jsem jezdil do jednoho bytu, ve kterém si obyvatelé udělali načerno karmu v koupelně a nezajistili odvětrání. Pokaždé, když se tam koupali, někdo se otrávil,“ vzpomíná na záchranné akce ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha Zdeněk Schwarz.
Ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Zdeněk Schwarz říká v rozhovoru pro Deník:
Od začátku roku se v metropoli otrávilo plynem 49 lidí
Každoročně zemře v Praze asi deset lidí na otravu oxidem uhelnatým a další jsou postižení. Chyba je v legislativě a zanedbávání revizí komínů, plynových kotlů a neodborné instalaci plynových spotřebičů.
Co se děje v těle při otravě plynem?
Oxid uhelnatý je jedovatý plyn, který má silnou přilnavost k hemoglobinu, tedy krevnímu barvivu. Váže se na něj asi dvěstěkrát silněji než kyslík, a proto jeho odstranění z krve trvá mnoho hodin až dní. Laicky si lze situaci představit tak, že červené krvinky jsou vagonky vláčku, který vozí náklad – kyslík k buňkám v organismu z plic. Pokud vagonky naplní karboxyhemoglobin, tak už se kyslík nemá kam naložit. Buňky bez kyslíku neumí žít a rychle odumírají, nejrychleji nervové a mozkové. Proto jsou i zachránění pacienti po otravě oxidem uhelnatým postižení nebo mají takzvaný mrtvý mozek.
Jsou některá roční období kritičtější?
V zimních měsících jsme letos zaznamenali více případů intoxikace, patrně proto, že se více používají plynová zařízení a méně se větrá. Ale je pravda, že i v létě dochází k otravám, protože plynové karmy se využívají k ohřevu vody a horké počasí brání lepšímu odtahu komínů. Ještě jeden poznatek máme: nejčastěji se otráví mladé dívky při dlouhém sprchování v koupelně, kdy se voda ohřívá na plně jdoucí karmu, a tím vzniká více jedovatých zplodin.
Kolik Pražanů se letos takto otrávilo?
Od začátku letošního roku jsme v hlavním městě evidovali celkem 49 případů intoxikace oxidem uhelnatým, z toho čtyři případy skončily smrtí. V červenci to pak byly tři intoxikace.
Jaká je v takových případech první pomoc?
Vyvést nebo vynést postiženého ze zamořeného prostoru, zajistit mu dostatečný přístup kyslíku a zavolat číslo 155. Laická pomoc je u těžkých stavů dosti omezená, vyžadují specializovanou pomoc. V takových případech nasazujeme ventilaci kyslíku, eventuálně léčbu v přetlakové komoře.
